Vypravili jsme se do města. Zážitek byla už jen společná cesta autobusem.
Vystoupili jsme v Krnově u Alberta a cestou k Prioru odpovídaly paní učitelky neustávající tok otázek: Kdy už tam budeme? Naštěstí pro nedočkavé děti (i uši paní učitelek) to bylo kousek.
V herně děti vpluly mezi hračky, autíčka, prolézačku a stavebnice a téměř bez přestání si hrály. Součástí programu bylo o tvoření vánočních baněk. Většinu dětí jsme museli přemlouvat, ať si ji jdou ozdobit. Lákadlo herny bylo silnější. Po hodině děti odcházely naprosto vybouřené a notně unavené. Autobus naštěstí zastavoval přímo u školky, což ocenily hlavně nejmenší děti. Některé usínaly už v autobuse a některé přímo u oběda. Bylo to super, tak zase někdy!
